Top 6 | Nejlepší zařízení na Jadranu pro rodiny s dětmi
8 prosince, 2025
Ostrov Ugljan – 4 věci, které musíte udělat
8 prosince, 2025
Nauč se chorvatsky: nejdůležitější slova a výrazy pro orientaci na cestách po Chorvatsku
Letecké lístky jsou koupené, ubytování rezervované, kufry sbalené a ty jsi připraven/a na vzrušující dobrodružství v Chorvatsku.
Máš všechno, co potřebuješ, ale zapomněl/a jsi na jednu důležitou věc.
Jak se dorozumět s místními?
Ačkoli jsou Chorvati považováni za jedny z nejlepších mluvčích angličtiny na světě – zvláště mladší obyvatelé větších měst – nebuď si jistý/á, že ti budou vždy rozumět.
Proto ti trochu znalosti chorvatštiny může velmi pomoci.
A protože je chorvatský jazyk jedním z nejtěžších na světě k zvládnutí, připravili jsme pro tebe níže užitečné fráze, které ti pomohou v každodenních situacích, abys nikdy nemusel/a hrát pantomimu s místními.
Připraven/a?… Začněme.
Základní výrazy
Chorvati jsou národ, který – po dalmatsku řečeno – rád hodně „ćakula“, což znamená povídat si.
A aby ses mohl/a pustit do rozhovoru, je potřeba ho také začít.
Tak tedy, začněme se základy:
Ano – Da – [dah]
Ne – Ne – [neh]
Prosím – Molim – [MOH–leem]
Děkuji – Hvala – [HVAH–lah]
Není zač – Nema na čemu – [NEH–mah nah CHEH–moo]
Vítejte – Dobrodošli – [DOH–broh–dosh–lee]
Na zdraví! – Živjeli! – [ZHEE–vyeh–lee]
Promiňte (pro získání pozornosti) – Izvinite – [eez–VEE–nee–teh]
Promiňte (když chceš projít) – Samo malo – [SAH–moh MAH–loh]
Nemluvím chorvatsky – Ne pričam hrvatski – [neh PREE–chahm HRVAHT–skee]
Mluvíš anglicky? – Pričaš li engleski? – [PREE–chahsh lee EHN–gleh–skee]
Nerozumím – Ne razumijem – [neh rah–ZOO–mee–yehm]
Omlouvám se – Oprosti – [oh–PROH–stee]
Samozřejmě – Naravno – [NAH–rahv–noh]
Miluji tě – Volim te – [VOH–leem teh]
Všechno nejlepší k narozeninám – Sretan rođendan! – [SREH–tahn ROH–jen–dahn]
Zdravím
- Ahoj – Zdravo, Bok – [ZDRAH–voh, bohk]
Dobré ráno – Dobro jutro – [DOH–broh YOO–troh]
Dobrý den – Dobar dan – [DOH–bar dahn]
Dobrou noc – Dobra večer – [DOH–brah VEH–cher]
Nashledanou – Doviđenja, Adio (místně) – [doh–VEE–jeh–nya], [ah–dee–oh]
Uvidíme se později – Vidimo se kasnije – [VEE–dee–moh seh KAH–snee–yeh]
Jak se máš – Kako si? – [KAH–koh see?]
Jmenuji se… – Zovem se … – [ZOH–vem seh]
Těší mě – Drago mi je – [DRAH–goh mee yeh]
Čísla
Jedna – Jedan – [YEH–dahn]
Dva – Dva – [dvah]
Tři – Tri – [tree]
Čtyři – Četiri – [CHEH–tee–ree]
Pět – Pet – [peht]
Šest – Šest – [shest]
Sedm – Sedam – [SEH–dahm]
Osm – Osam – [OH–sahm]
Devět – Devet – [DEH–veht]
Deset – Deset – [DEH–seht]
Jedenáct – Jedanaest – [yeh–DAH–nah–ehst]
Dvanáct – Dvanaest – [DVAH–nah–ehst]
Dny v týdnu
Pondělí – Ponedjeljak – [POH–neh–dyeh–lyahk]
Úterý – Utorak – [OO–toh–rahk]
Středa – Srijeda – [SREE–yeh–dah]
Čtvrtek – Četvrtak – [CHEHT–vehr–tahk]
Pátek – Petak – [PEH–tahk]
Sobota – Subota – [SOO–boh–tah]
Neděle – Nedjelja – [NEH–dyeh–lyah]
Výrazy v restauraci
Mohu prosit o jídelní lístek – Mogu li dobiti jelovnik, molim – [MOH–goo lee DOH–bee–tee YEH–loh–vneek, MOH–leem]
Co doporučujete? – Što preporučate? – [shtoh preh–poh–ROO–chah–teh]
Jsem alergický na… – Alergičan sam – [ah–lehr–GEE–chan sahm]
Stůl pro čtyři, prosím – Stol za 4, molim – [stohl zah CHET–ree, MOH–leem]
Mohu platit kartou? – Mogu li platiti karticom? – [MOH–goo lee PLAH–tee–tee KAR–tee–tsohm]
Dobrou chuť – Dobar tek! – [DOH–bahr tehk]
Jsem sytý – Sit sam – [seet sahm]
Předkrm – Predjelo – [PREH–dyeh–loh]
Účet – Račun – [RAH–choon]
Jsem vegetarián/vegan – Ja sam vegetarijanac/vegan – [yah sahm VEH–geh–tah–ree–YAH–nahts / VEH–gahn]
Sklenice / láhev – Čaša / boca – [CHAH–shah] / [BOH–tsah]
Dám si… – Ja bih… – [yah beeh]
Kávu – Kava – [KAH–vah]
Čaj – Čaj – [ch-eye]
Pivo – Pivo – [PEE–voh]
Jablečný džus – Sok od jabuke – [sohk ohd YAH–boo–keh]
Vodu – Voda – [VOH–dah]
Podmínky na letišti a v pokladnách
Cestovní pas – Putovnica / pasoš – [POO–tohv–neet–sah / PAH–sosh]
Kde je nástupní brána? – Gdje je izlaz za ukrcaj? – [gdyeh yeh EES–lahz zah OO–krt–sigh]
Kde si mohu koupit jízdenky? – Gdje mogu kupiti karte? – [gdyeh MOH–goo KOO–pee–tee KAR–teh]
Kdy odjíždí další autobus? – Kada kreće sljedeći autobus? – [KAH–dah KREH–cheh SLYEH–deh–chee OW–toh–boos]
Kolik stojí jízdenka? – Koliko košta karta? – [KOH–lee–koh KOH–shtah KAR–tah]
Směr/pokyny
Vlevo / Vpravo – Lijevo / Desno – [LEE–yeh–voh / DEHS–noh]
Rovně – Ravno / Pravo – [RAHV–noh]
Kde? – Gdje? – [gdyeh]
Kdy? – Kada? – [KAH–dah]
Kdo? – Tko? – [tkoh]
Vchod / Východ – Ulaz / Izlaz – [OO–lahz / EE–zlahz]
Kde je toaleta? – Gdje je WC? – [gdyeh yeh WEE–see]
Jak daleko je…? – Koliko daleko je…? – [KOH–lee–koh DAH–leh–koh yeh]
Nákup
Ne, jen se dívám. – Ne, samo gledam – [neh, SAH–moh GLEH–dahm]
Hledám… – Tražim… – [TRAH–zheem]
Kde mohu najít… – Gdje vam se nalazi…? – [gdyeh vahm seh NAH–lah–zee]
Kolik to stojí? – Koliko ovo košta? – [KOH–lee–koh OH–voh KOSH–tah]
Přijímáte zahraniční karty? – Primate li strane kartice? – [PREE–mah–teh lee STRAH–neh KAR–tee–tseh]
Kdy zavíráte? – Kada zatvarate? – [KAH–dah ZAHT–vah–rah–teh]
Pomoc
Hoří! – Požar! – [POH–zhar]
Nechte mě být! – Pustite me na miru! – [POO–stee–teh meh nah MEE–roo]
Pomoc! – U pomoć! – [oo POH–mohtch]
Zastavte! – Stani! – [STAH–nee]
Kde je lékárna? – Gdje je ljekarna? – [gdyeh yeh LYE–kahr–nah]
Kde je nejbližší nemocnice? – Gdje je najbliža bolnica? – [gdyeh yeh NYE–blee–zhah BOHL–nee–tsah]
Není mi dobře – Ne osjećam se dobro – [neh ohs–YEH–chahm seh DOH–broh]
Potřebuji recept? – Trebam li recept? – [TREH–bahm lee REH–zept]
Bolest hlavy – Glavobolja – [GLAH–voh–bohl–yah]
Kocovina – Mamurluk – [MAH–moor–luhk]
Nachlazení – Prehlada – [PREH–lah–dah]
Horečka – Temperatura – [tem–peh–rah–TOO–rah]
Provincialismus
Zvizdan – /zvees–dahn/ – Nejteplejší část dne
Picigin – /pee–tsee–geen/ – Tradiční plážová hra pocházející ze Splitu. Zahrnuje snahu zabránit tomu, aby se malý gumový míček dotkl vody, a to pouze pomocí dlaní.
Šugaman – /shoo–gah–mahn/ – Plážový ručník
Ćakula – /chah–koo–lah/ – Informační, zbytečný, vtipný nebo otupující rozhovor, který může trvat 5 minut nebo několik hodin
Ae – /ah–eh/ – Univerzální slovo používané k vyjádření široké škály emocí – od porozumění a souhlasu až po zklamání
Dišpet – /deeshpet/ – Ačkoli se často srovnává s tvrdohlavostí či vzdorem, „dišpet“ je jedinečný pohled na svět, který existuje pouze v Dalmácii.
Evala – /eyvallah/ – Dalmatský výraz používaný jako pozdrav nebo projev uznání. Může znamenat „dobrý den“, „ahoj“, „jak se máš“, „děkuji“…
Fjaka – /fyȃka/ – Psychologický stav mysli zaměřený na nicnedělání. Jistá cesta ke štěstí, ale také způsob přežití dalmatského národa
Pomalo – /pŏmalo/ – Doslovný překlad je „pomalu“, ale zároveň znamená i „uvolni se“
